banner

AUTOŘI
V této rubrice vám představujeme autory knih, které byly vydané v nakladatelství Sumbalon:

Mojmír Grygar

Literární historik, bohemista a slavista, působil jako vědecký pracovník v Ústavu pro českou literaturu AV v Praze a jako vysokoškolský učitel na různých univerzitách v České republice i v zahraničí. Během dlouholetého působení na univerzitě v Amsterodamu se věnoval studiu vzájemných vztahů mezi českými, ruskými a západními moderními literárními a uměleckými směry. Vydal řadu knih (o Vančurovi, Nerudovi, Fučíkovi, Máchovi), studií (Umění reportáže), vysokoškolských příruček (Slovník českého strukturalismu), sborníků, kritických statí a esejů (Trvání a proměny). Desítky studií publikoval v odborných časopisech a sbornících v Holandsku, Německu, Francii i jinde v Evropě, ve Spojených státech a v Kanadě. V Petrohradě vydal sborník o moderní ruské, české a západní umělecké avantgardě (Znakotvorčestvo).

Autorovu pedagogickou a odbornou činnost od počátku doprovázela publicistika věnovaná aktuálním kulturním a společenským otázkam. Na sérií článku tohoto typu, uveřejněných v devadesátých letech v Literárních novinách, v Prostoru a v Lettre Internationale, navazují polemické eseje o "Asymetrii a spojených nádobách" (2001) a "Přidružené škody" (2003), reagující na útok islámských teroristů na New York a Pentagon a na vpád amerických a koaličních vojsk do Iráku. Tyto texty vyšly v roce 2013 v nakladatelství Sumbalon v knížce 11/9.


Stefan Zweig (1881-1942)

Po první světové válce se stal světoznámým autorem i proto, že jeho humanistické názory povzbuzovaly dobovou víru v sílu v poznání jako faktoru potlačujícího instinkty rasy, krve, půdy, peněz, přispívajícího k větší toleranci mezi lidmi i mezi národy. Po celý život, za všech okolností, doma i v cizině, přemýšlel, psal, udržoval přátelské styky s významnými osobnostmi. Jeho romány, povídky, životopisy slavných osobností, eseje o aktuálních a historických otázkách oslovovaly lidi všech světových jazyků, probouzely jejich svědomí, touhu porozumět člověku i světu. Počátkem let čtyřicátých, kdy se jeho humanitní ideály i úsilí o svobodnou Evropu bez hranic hroutily pod náporem další světové války, hranice se posunovaly ve prospěch agresora, města hořela, lidé umírali v sutinách, na frontách a v koncentračních táborech, Zweig ztrácel síly, naději, deprese se stupňovaly do té míry, že se v brazilském Petropolis rozhodl dobrovolně ukončit svůj život.